|
|
Komparace dat fyziologických parametrů generovaných přístrojem Metalyzer 3B v laboratoři s přístrojem Metamax 3B pro použití v terénním výzkumu
Kříž, Tomáš ; Nohel, Michal (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Se stále větším tlakem na kvalitu sportovních výkonu narůstá potřeba sportovců získávat data pro svůj trénink v podmínkách přirozených pro jejich disciplínu. Tím vzniká tlak na výrobce různých diagnostických zařízení, aby své produkty vyráběli nejen pro měření v laboratořích, ale i ve venkovním prostředí. To s sebou nese nutnost zařízení co nejvíce miniaturizovat, snižovat jejich váhu a celkově je přizpůsobit tak, aby sportovce při výkonu nijak neomezovala. Otázkou zůstává, zda nebudou tyto nezbytné úpravy snižovat přesnost měření. Je skutečně výhodnější upřednostnit přirozené prostředí pro daný sport před přesnými výsledky získanými z laboratoře? Cílem této bakalářské práce bylo zjistit rozdíly v naměřených fyziologických parametrech dvou rozdílných přístrojů při použití stejného zátěžového protokolu. Jeden z testů probíhal v laboratoři s nepřenosným přístrojem Metalyzer 3B a druhý ve venkovním prostředí s přenosným analyzátorem plynů Metamax 3B. Oba přístroje používané v práci jsou od firmy Cortex. Teoretická část představuje přístroje pro měření výměny plynů od různých výrobců a přestavuje různé způsoby stanovení VO2max. Praktická část zahrnuje změření sledovaných parametrů na obou přístrojích při identickém testovém protokolu. Bylo využito statistických testu (T-test) ke zjištění, zda se výsledky měření u různých parametrů přístrojem Metamax 3B významně odlišují od dat naměřených laboratorním přístrojem Metalyzer 3B. Výsledky statistických testů (V'O2 p = 0,54 ; V'CO2 p = 0,087; SF p = 0,49; V'E p = 0,2; DF p = 0,28; čas p = 0,59) na hladině významnosti = 0,05.
|
|
| |
|
|
Změna ekonomiky dýchání při zátěži vlivem předchozí aplikace dechových cvičení vycházejících z Wim Hof metody do rozcvičení
MARKO, David
Wim Hofova metoda je v dnešní době celosvětový fenomén. Cílem práce je zjistit zda aplikací dechového cvičení, vycházejícího z WHM, dojde k ovlivnění dechové ekonomiky při následné spiroergometrii u adolescentních běžců a běžkyň (14 chlapců a 14 dívek). Běžci a běžkyně absolvovali dva identické zátěžové testy v rozmezí 3 dnů, kdy před jedním z testů bylo bezprostředně provedeno dechové cvičení obsahující tři kola řízené hyperventilace a následné maximální zádrže dechu. Spiroergometrický test se skládal ze 4 dvouminutových zátěžových fází 1, 2, 3, a 4 W-kg-1. Po aplikaci dechového cvičení došlo k významnému ovlivnění kinetiky VO2 (5,09 %, 3,11 %, 1,55 % a 3,39 % nárůst v jednotlivých zátěžových fázích testu). K významnému nárůstu hodnot došlo také u parametru VO2-HR-1 (7,89 %, 5,02 %, 6,78 % a 6,9 %). Menší hodnoty byly naopak naměřeny pro parametr RER, kde byla významnost prokázána u prvních třech fází (7,53 %, 2,94 %, 2,7 % a 0,85 %). Parametry VE, VT a BF nebyly významně ovlivněny. Významné rozdíly nebyly naměřeny ani u změny zapojení dechových sektorů. Z výsledů práce vyplívá, že vlivem dechového cvičení, obsahující řízenou hyperventilaci a zádrže dechu, lze akcelerovat kinetiku spotřeby kyslíku, což může vést k usnadnění vytrvalostního výkonu.
|
|
|
Ekonomika dýchání při různých intenzitách zátěže a její změna vlivem intervenčního dechového programu
POUL, Daniel
Dýchání je důležitou součástí života. Správnému osvojení dýchání může pomoct dechové cvičení. Díky tomu lze zvýšit sportovní výkony. Cílem naší práce je zjištění rozdílů hodnot a porovnání výsledků spiroergometrických parametrů z testování na bicyklovém ergometru v laboratoři funkční zátěžové diagnostiky. Výsledky jsme získali vstupním testem a po osmi týdnech výstupním testem. Mezi testováním vybraní jedinci prováděli dechový intervenční program. Do výzkumu jsme zapojili devět výkonnostních vysokoškolských sportovců věnujících se převážně fotbalu. Důležitá pro nás byla data v klidové pozici i při zátěži. Zaměřili jsme se na dynamické ventilační parametry jako je dechový objem, dechová frekvence, minutová ventilace nebo spotřeba kyslíku. Ve výstupním testu jsme zaznamenali také změny u hodnot v dechových segmentech, v břišní, hrudní a podklíčkové oblasti. Výsledky jsme ověřili z hlediska věcné a statistické významnosti. Obě tyto významnosti byly v práci vyhodnoceny. Věcně i statisticky významné rozdíly ve výsledcích měření probandi dokázali zlepšit ve spotřebě kyslíku. Zkoumaní probandi se dokázali zlepšit v různých fázích zátěže, například u dechové frekvence při zátěži tří wattů na kilogram byla zaznamenána věcná významnost. Zjištěné výsledky nebyly zlepšeny ve všech sledovaných parametrech. Nejpozitivnější změny jsme spatřili u tříwattové zátěže, u dechové frekvence z 32,8 +- 7,2 na 30,9 +- 5,1 dechů za minutu. Spotřebu kyslíku probandi snížili o 14,8 procenta.
|
|
|
Energetická náročnost cvičení na stabilních a nestabilních plochách
Muniová, Zuzana ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Blažek, Dušan (oponent)
Název: Energetická náročnost cvičení na stabilních a nestabilních plochách Cíl: Cílem práce bylo zjistit rozdíl cvičení na nestabilních plochách proti cvičení na stabilních plochách vzhledem k energetickému výdeji organismu. Metody: Studie se zúčastnilo 10 trénovaných mužů ve věku 27,4 ± 2,67 let, současných studentů či absolventů tělovýchovného směru na UK FTVS. Jednalo se o vnitroskupinový randomizovaný experiment. Energetický výdej (EV) organismu byl zjišťován pomocí spiroergometrie na základě nadechovaného O2 a vydechovaného CO2. K měření respiračních parametrů byl použit metabolický analyzátor MetaMax 3B. Naměřená data byla analyzována prostřednictvím základních statistických operací. Výsledky: U dynamických cvičení na nestabilních plochách byl naměřen nejvyšší průměrný EV 252,6 kJ. U dynamických cvičení na stabilních plochách byla hodnota průměrného EV 225,7 kJ. Následoval EV statického cvičení na nestabilních plochách, kde průměrná hodnota byla 205,4 kJ. Nejnižší EV vykazovali probandi při statickém cvičení na stabilních plochách, jehož průměrná hodnota činila 177,5 kJ. Průměrný rozdíl statického cvičení na nestabilních plochách proti statickému cvičení na stabilních plochách činil 15,9 %. U dynamického cvičení na nestabilních plochách proti dynamickému cvičení na stabilních plochách činil...
|
|
|
Komparace dat fyziologických parametrů generovaných přístrojem Metalyzer 3B v laboratoři s přístrojem Metamax 3B pro použití v terénním výzkumu
Kříž, Tomáš ; Nohel, Michal (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Se stále větším tlakem na kvalitu sportovních výkonu narůstá potřeba sportovců získávat data pro svůj trénink v podmínkách přirozených pro jejich disciplínu. Tím vzniká tlak na výrobce různých diagnostických zařízení, aby své produkty vyráběli nejen pro měření v laboratořích, ale i ve venkovním prostředí. To s sebou nese nutnost zařízení co nejvíce miniaturizovat, snižovat jejich váhu a celkově je přizpůsobit tak, aby sportovce při výkonu nijak neomezovala. Otázkou zůstává, zda nebudou tyto nezbytné úpravy snižovat přesnost měření. Je skutečně výhodnější upřednostnit přirozené prostředí pro daný sport před přesnými výsledky získanými z laboratoře? Cílem této bakalářské práce bylo zjistit rozdíly v naměřených fyziologických parametrech dvou rozdílných přístrojů při použití stejného zátěžového protokolu. Jeden z testů probíhal v laboratoři s nepřenosným přístrojem Metalyzer 3B a druhý ve venkovním prostředí s přenosným analyzátorem plynů Metamax 3B. Oba přístroje používané v práci jsou od firmy Cortex. Teoretická část představuje přístroje pro měření výměny plynů od různých výrobců a přestavuje různé způsoby stanovení VO2max. Praktická část zahrnuje změření sledovaných parametrů na obou přístrojích při identickém testovém protokolu. Bylo využito statistických testu (T-test) ke zjištění, zda se výsledky měření u různých parametrů přístrojem Metamax 3B významně odlišují od dat naměřených laboratorním přístrojem Metalyzer 3B. Výsledky statistických testů (V'O2 p = 0,54 ; V'CO2 p = 0,087; SF p = 0,49; V'E p = 0,2; DF p = 0,28; čas p = 0,59) na hladině významnosti = 0,05.
|
|
|
Porovnání výsledků aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na slalomovém kajaku s klikovou ergometrií horních končetin.
Busta, Jan ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Název: Porovnání výsledků aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na slalomovém kajaku s klikovou ergometrií horních končetin. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi výsledky aerobní zátěžové diagnostiky 6 elitních kajakářů (vodních slalomářů) při pádlování na klidné vodě a při klikové ergometrii horních končetin. Hodnoty získané při pádlování na klidné vodě porovnat s výsledky získanými při jízdě na kajaku v bazénu s protiproudem v rámci bakalářské práce. Posledním cílem práce bylo zjistit možnosti využití specifické zátěžové diagnostiky v běžné praxi dlouhodobého tréninkového procesu. Metody: Využili jsme standardizovaný zátěžový laboratorní test klikové ergometrie horních končetin a terénní zátěžovou diagnostiku při pádlování na kajaku dle stejného zátěžového protokolu. K získání funkčních hodnot fyziologických ukazatelů bylo v obou případech využito mobilního spiroergometrického zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. K zjištění zpětné vazby probandů k testování a možnostem využití v praxi jsme využili ankety s uzavřenými otázkami. Výsledky: Testovaní kajakáři dosahovali při pádlování za průměrné maximální tepové frekvence (TF) 188,5 (±8,77) tepů za minutu, maximální spotřeba kyslíku (VO2max.) 56 ml.kg.min-1 (±6,31), maximální plicní ventilace (VEMAX.) 127,31 l.min-1...
|
|
|
Vyšetření vegetativního systému u dědičné neuropatie
Jílková, Daniela ; Horáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Cíl: Cílem diplomové práce "Vyšetření vegetativního systému u dědičné neuropatie" je posoudit úroveň zdatnosti, míru pohybové aktivity, kvalitu vegetativních funkcí u pacientů s dědičnou neuropatií Charcot Marie Tooth a dále posouzení vzájemných vztahů těchto parametrů především s ohledem na ovlivnění případnou přítomností vegetativní neuropatie i s přihlédnutím k vyhodnocení neurologické symptomatiky vyšetřovaných. Východiska: O existenci vegetativní neuropatie u pacientů s CMT se příliš nehovoří, ačkoliv byla zmíněna již při prvním popisu choroby. Metody: Sedmnáct probandů podstoupilo vyšetření zátěžovým testem, vyšetření variability srdeční frekvence, šestiminutový chodecký test, ohodnocení pomocí CMT Neuropathy Score a Overall neuropathy disability scale a vyplnění dotazníku IPAQ. Výsledky: V souboru pacientů s CMT jsme prokázali známky autonomní neuropatie, signifikantní pokles vykazuje především vysokofrekvenční část spektra variability tepové frekvence. U pacientů s autonomní neuropatií jsme prokázali nízkou zdatnost a funkční kapacitu, sklony k nadváze a hypertenzi. Zjištěná korelace autonomní neuropatie a neurologického postižení byla velmi slabá. Závěry: U pacientů s hereditární motorickou a sensitivní neuropatií CMT nacházíme také neuropatii autonomního nervového systému, která ovlivňuje...
|
|
|
Vliv pohybové aktivity Nordic Walking na tělesné složení a na kardiorespirační parametry u jedinců po transplantaci ledviny a u dialyzovaného jedince.
Rousová, Martina ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
Název práce: Vliv pohybové aktivity Nordic Walking na tělesné složení a na kardiorespirační parametry u jedinců po transplantaci ledviny a u dialyzovaného jedince. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit vliv pohybové aktivity Nordic Walking na tělesné složení a na kardiorespirační parametry u jedinců po transplantaci ledviny a u dialyzovaného jedince. Metodika: Diplomová práce byla zpracována formou kvalitativní případové studie. Studie se na počátku účastnilo 9 probandů, ale jen 5 probandů studii dokončilo. Bylo provedeno vstupní vyšetření probandů, před zahájením 10 týdenní pohybové aktivity Nordic Walking, v celkovém počtu 20 lekcí trvajících 60 minut, a výstupní testování probandů po absolvování intervence. Vždy byly naměřeny konkrétní hodnoty tělesného složení, základní antropometrické hodnoty (tělesná výška, hmotnost, věk, obvodové míry), dále rozložení svalové a tukové hmoty v těle, hodnoty fyzické kondice, resp. kardiorespiračních parametrů jedince, pro které bylo použito spiroergometrické vyšetření pomocí modifikovaného Balkeho chodeckého testu. Ke zjišťování kvality života jedince byl před intervencí a po intervenci použit standardizovaný dotazník hodnotící kvalitu života WHOQOL-BREF. V neposlední řadě byl každý testovaný jedinec dotázán na aktuální zdravotní stav a pravidelnou fyzickou...
|
|
|
Porovnání výsledků spiroergonometrického vyšetření závodníků ve vodním slalomu na klikovém ergometru a při jízdě na kanoi.
Říha, Martin ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Kovářová, Lenka (oponent)
Název: Porovnání výsledků spiroergonometrického vyšetření závodníků ve vodním slalomu na klikovém ergometru a při jízdě na kanoi. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi funkčními ukazateli aerobní zátěžové diagnostiky při pádlování na klidné vodě na kanoi a při klikové ergometrii horních končetin. Metody: K získání dat jsme využili standardizovaný zátěžový test ergometrie horních končetin na klikovém ergometru a spiroergometrické vyšetření při pádlování na klidné vodě dle stejného zátěžového protokolu. K testování bylo použito v obou případech zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. Ke zjištění vztahů funkčních ukazatelů bylo požito korelační analýzy. Míra závislosti byla určována podle Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: Výsledky práce poukázaly na rozdíly mezi pádlováním na kanoi na klidné vodě a testem klikové ergometrie horních končetin. Průměrné hodnoty funkčních ukazatelů se lišily v rozmezí 5,60 - 14,71 %. Korelační analýza prokázala silnou závislost u 3 ze 6 sledovaných funkčních ukazatelů: r= DF 0,761, VMAX r= 0,903, O2tep r= 0,921 u zbývajících třech ukazatelů byla prokázána nízká míra závislosti VO2max r= 0,095, SF r= -0,552, VT r=0,348, LA r=-0,290. Klíčová slova: Kliková ergometrie, jízda na kanoi, spiroergometrie, vodní slalom, zátěžová diagnostika.
|
host ::
RSS.